Posunování svých hranic je pro mužského tvora velmi důležitou součástí života. Muž roste skrze výzvy, pokaždé když se nám podaří posunout své hranice, zvládnout něco, co jsme doposud nedokázali, otevře to v nás jakýsi nový zdroj sebe-vědomí, vnitřní síly a energie. Proto jsem se přihlásil do překážkového závodu Gladiator Race.

Trať dlouhá něco přes 4km, necelých 30 překážek. Závodník překonává různé překážky pomocí ručkování, nošení břemen jako jsou plechové sudy, betonové koule, barely, taky jsme převracel traktorovou pneumatiku, přelézal dřevěnou zeď, běžel potokem, proplazil se potrubím a vodním příkopem pod mostem, zdolal stěnu z pneumatik a mnoho dalších překážek. Největší překážkou však pro mě bylo plavání, plavání tady znamená, přeplavat řeku. Ačkoliv jsem od malička velký sportovec, plavání bylo asi jediným sportem, který jsem moc neuměl.

Loni jsem Gladiator Race zkusil poprvé, ale v takové kategorii abych nemusel plnit všechny překážky, takže jsem se plavání vyhnul. Ale bylo mi to málo, chtěl jsem dokázat víc a závod splnit celý. Tak jsem začal chodit na kurzy plavání a letos jsem se rozhodl zdolat vše :-)

Před startem jsem byl trochu nervózní, přeci jenom přeplavat řeku, to je někdy náročný úkol i pro zkušenějšího plavce. Ale poté co jsem vyrazil ze startu, už jsem měl myšlenky soustředěné jen na to, zvládnout všechny překážky. První překážka stojan s pneumatikami, přeházet pět pneumatik od osobáku z jednoho stojanu na druhý a zase zpátky, potom konstrukce - ručkování pomocí kruhů, stěna s horolezeckými chyty a už skáču do potoka, kde je vody po zadek, na dně bahno a kořeny. Hned potom co jsem vylezl z potoka přenést betonovou kouli po určené trase (odhaduji 20 - 30kg), splněno, hurá na další překážku... takto následovalo ještě několik překážek, až jsem doběhl k již zmiňované řece. A je to tady, pozor na kameny na břehu, už jsem ve vodě a plavu, soustředím se jen na svůj pohyb a na břeh předemnou. Spoluzávodník, který plave asi dva metry předemnou najednou signalizuje, že už nemůže a má co dělat aby se udržel nad vodou, no dobrá zkouška..první moje myšlenka samozřejmě byla, jít mu na pomoc, ale hned jsem si to rozmyslel, musím se soustředit na sebe, tak dobrý plavec nejsem (na pomoc mu jede na paddleboardu členka organizátorského týmu). Jsem na druhé straně řeky, radost mám takovou, jako bych už byl v cíli, ale není čas se tím zabývat, teď přichází delší běžecký úsek. Šikmá stěna s lany, musím ji přejít a držet se jen těch lan, nohama pevně zapřít a pořádně držet lana, tohle mi loni vůbec nešlo, letos se mi to podařilo výborně. O pár desítek metrů dál mě čeká dvakrát obrátit traktorovou pneumatiku tam a dvakrát zpět, docela napohodu. Běžím dál a to jsem asi tak v polovině, v druhé půlce trati mě čekaly ještě další překážky, různé ručkovací konstrukce, chůdy, nošení barelů, přelezání stěny.. a už jsem se blížil k cíli, zbývaly poslední čtyři překážky a opět řeka. Úkolem bylo přeběhnout přes plovoucí pontony, které byly ani ne do poloviny řeky a zbytek doplavat. Tady jsem požádal o plavací vestu a překážku splnil. Páni!
Pak už jen tři překážky a byl jsem v cíli, dostal jsem medaili, občerstvení a pusu od manželky :D

Úplně mokrý, špinavý od bláta, trochu vyčerpaný, ale neskutečně šťastný, protože jsem překonal sám sebe, posunul své hranice... a navíc doběhl i na docela slušném místě. Rozhodně všem doporučuji si něco podobného vyzkoušet ;-)